Přemýšleli jste někdy o tom, kolik informací v hlavě nosíte o svých autech, telefonech či jiných vymoženostech? Je toho opravdu hodně. A teď schválně - jaké informace pravidelně sbíráte a vyhodnocujete o svém zdraví a o svém těle obecně?
Pokud jste jako většina české populace, tak toho moc nebude. Ke svému tělu většina z nás přistupuje jako k černé krabičce a řešíme až to, když je něco opravdu v nepořádku a "krabička" se ozve.
Přitom právě sledování vhodných indikátorů o našem zdraví je klíč k opravdové prevenci.
A ne, prevence u praktika jednou za 2 roky není to, co mám na mysli.
Určitě netvrdím, že na preventivní prohlídky nemáte chodit, ba naopak, je to to úplné minimum, co pro sebe můžete udělat. Bohužel, Češi jsou v preventivní péči o své zdraví obzvlášť špatní, na pravidelné preventivní prohlídky jich chodí o něco méně než třetina.
Já tvrdím, že pokud to se svým zdravím myslíte opravdu vážně, měli byste údaje o svém zdraví sledovat s mnohem větší pravidelností. Pokud se bavíme o krevních testech, tak některé hodnoty stojí za to sbírat i 2-3 krát ročně.
Původně jsem chtěla napsat článek o všech biomarkerech, které stojí za to sledovat, ale to by vydalo na tolik stran textu, že jsem to zavrhla a budu vám to kouskovat po částech.
Dneska bych se chtěla zaměřit na biomarkery kardiovaskulárního zdraví.
A proč začínám právě s ním?
Protože kardiovaskulární onemocnění je opravdu z více než z 90% preventabilní, přesto na ně umíráme zdaleka nejvíce. Jen v minulém roce na důsledky kardiovaskulárních onemocnění zemřelo přes 46 tisíc Čechů, což bylo daleko více, než na rakovinu (28 tisíc úmrtí). Klíčem k snížení úmrtnosti je právě důsledná prevence - včasný záchyt rizikových faktorů a jejich řešení pomocí opatření v životním stylu a včasným nasazením dostupné, bezpečné a efektivní medikace.
A co jsou tedy ty ukazatele, které bych vám doporučila hlídat nad rámec běžného panelu?
Apolipoprotein B (zkráceně ApoB)
Po dlouhá léta slýcháme od lékařů na preventivních prohlídkách o cholesterolu, případně "hodném" (HDL) či "zlém" cholesterolu (LDL). Asi jste ještě od svého lékaře neslyšeli termín Apolipoprotein B, zkráceně ApoB, který je mnohem lepším indikátorem vašeho kardiovaskulárního rizika, než celkový cholesterol, LDL cholesterol, či jakýkoliv poměr LDL/HDL.
Proč tomu tak je, když už to dávno bylo prokázáno vědeckými studiemi?
Z velké části proto, protože medicína je velice konzervativní obor a průměrně trvá 10-15 let, než se nejnovější vědecké poznatky dostanou do klinické praxe.
Vysvětlení, proč je ApoB lepší indikátor kardiovaskulárního rizika je relativně složité (stejně jako celá oblast metabolismu krevních lipidů), ale zjednodušeně řečeno ApoB udává celkový počet částic, které nesou škodlivý cholesterol ve vaší krvi, kdežto množství LDL cholesterolu udává pouze kolik cholesterolu je uvnitř těchto částic. Nicméně riziko aterosklerózy závisí na množství částic, nikoliv na obsahu LDL cholesterolu. A jak ukázaly studie, je docela dobře možné, že můžete mít LDL cholesterol v pořádku, ale ApoB zvýšené.
Optimální hladina: méně než 0.6-0.7 g/l (česká norma do 1-1.1 g/l)
Lipoprotein a (zkráceně Lp(a))
Aby to nebylo tak jednoduché, kromě zvýšeného ApoB může kardiovaskulární riziko významně zvyšovat i další lipoprotein nazývaný Lp(a), který je nezávislý na LDL cholesterolu.
Lp(a) je částice významně přispívající ke vzniku aterosklerózy, a to klidně i za předpokladu, že ApoB máte v normě.
Obsah Lp(a) v krevním séru je dán geneticky, stačí si ho tedy nechat otestovat jednou. Není to nikterak výjimečná věc, až 20% populace má Lp(a) zvýšené!
Bohužel toho není mnoho, co s tím sami můžete dělat, samotné změny v životosprávě vám s Lp(a) moc nepomohou. Cílená medikace na snížení Lp(a) zatím není dostupná (velice nadějná molekula je právě v poslední fázi klinického testování), proto je současný přístup kardiologů tento ukazatel plošně netestovat.
Já s tímto přístupem ale nesouhlasím. Zaprvé existují jiné dostupné preparáty, kterými se dá hladina Lp(a) snížit o 20-40% (PCSK9 inhibitory, Niacin,…) a zadruhé vědět o tomto riziku je to pro vás důležité - o to větší motivace mít všechny ostatní rizikové faktory pod kontrolou!
Optimální hladina: méně než 75 nmol/l
hS-CRP
Není to tak dlouho, co jsem v jednom odborném článku četla, že hladina chronického zánětu měřená C-reaktivním proteinem (CRP) je lepší prediktor kardiovaskulárního rizika, než hladina krevních lipidů. No, nevím, zda by s tím každý kardiolog souhlasil, ale je pravda, že cholesterol se nám do cévních stěn ukládá proto, že jsou poškozené (např. chronickým zánětem) a cholesterol je "opraví" tím, že se tam usadí a vytvoří plak. Současná teze je taková, že CRP je nezávislý rizikový faktor rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, měli bychom tedy testovat jak lipidy, tak CRP.
I když tady hladinu CRP uvádím jako biomarker kardiovaskulárního rizika, chronický zánět ovlivňuje riziko snad všech chronických onemocnění, včetně těch neurodegenerativních, takže rozhodně stojí za to to hlídat!
Optimální hladina: 0.
Homocystein
O homocystein jsem se začala zajímat v době, kdy jsem přešla na rostlinou stravu a chtěla jsem si ověřit, že mám dostatek vitamínů skupiny B, především vit.B12. Zvýšená hladina homocysteinu se totiž často používá jako indikátor nedostatku vitamínu B12, případně B6 a kyseliny listové.
O homocystein bychom se ale měli zajímat nejen pokud jsme vegetariáni, ale i pokud nám záleží na snižování našeho kardiovaskulárního rizika. Bylo prokázáno, že zvýšená hladina homocysteinu zvyšuje riziko aterosklerózy (poškození cévních stěn vlivem oxidativního stresu), náhlé mozkové příhody (zvyšuje pravděpodobnost trombózy), ale i vzniku Alzheimerovy choroby či jiných druhů kognitivních poruch a demencí.
Optimální hladina: 3 - 9 μmol/l (česká norma do 15 μmol/l !!!)
Krevní tlak
O krevním tlaku bych mohla napsat celý článek nebo snad i seriál, tak důležitý je to biomarker a tak dalekosáhlé důsledky má jeho zvýšená hladina na naše zdraví.
Vzhledem k tomu, že se jedná o tlak v našich cévách a cévy máme všude, poškozuje zvýšený krevní tlak naprosto všechny orgány v našem těle.
Za zmínku stojí samozřejmě srdce (ztluštění srdeční stěny a rozvoj arytmií či dokonce náhlých srdečních příhod), mozek(riziko neurodegenerativních chorob v čele s Alzheimerovou chorobou), ledviny, oči (poškození sítnice vedoucí v extrémních případech až k slepotě) atd. Zvýšený krevní tlak je samozřejmě jeden z faktorů nejvíce přispívající k rozvoji aterosklerózy (poškozuje cévní stěny).
Takže určitě pořiďte tlakoměr a pokud si tlak pravidelně neměříte, tak začněte. Ne nadarmo se mu říká tichý zabiják, protože nijak nebolí a dá o sobě vědět, až když je opravdu hodně pozdě.
Někteří lékaři na můj vkus moc otálejí s předepsáním medikace. Můžete mít 135/85 nebo dokonce i 140/85 a stále váhají, místo toho, aby ověřili měření kontinuálním monitorem (Holterem) a nasadili medikaci, která je efektivní a bezpečná. Vzhledem k tomu, co neléčený zvýšený krevní tlak umí napáchat, je to pro mě opravdu nepochopitelné.
Optimální hladina: 120/70 -80 mm Hg
Krevních biomarkerů pro hodnocení kardiovaskulárního rizika je samozřejmě mnohem více, hodně z nich měří váš lékař, nebylo mým cílem zde uvést celý telefonní seznam.
Nicméně jsem přesvědčená, že ukazatele, o kterých jsem hovořila v tomto článku, jsou zásadní a nejsou součástí běžného laboratorního vyšetření (kromě krevního tlaku).
Až se příště vydáte za svým lékařem, řekněte si o to, ať vám je změří a pokud vám některá z hodnot vyjde mimo optimální hladinu, zkuste ho přesvědčit, ať to s vámi řeší a v případě potřeby nasadí medikaci.
A pokud byste chtěli být opravdu důslední, zkuste si základní ukazatele hlídat alespoň jednou, ale ideálně 2-3 krát ročně, zvláště pokud na některém z parametrů "pracujete", ať už změnami v životním stylu, nebo pomocí suplementů či léků. Dnes už není problém si testy zaplatit jako samoplátce v kterékoliv laboratoři.
Tak buďte zdraví a opatrujte se!
Comments