Nedávno jsem četla rozhovor s výživovou poradkyní celebrit Gabrielou Peacock, známou výživářkou britské královské rodiny a překvapilo mě její prohlášení, že dát si na čas pauzu od alkoholu (v Británii se drží "Dry January", u nás "Suchý únor" - protože to je přeci nejkratší měsíc v roce, že?) nemá moc význam a někomu to může přinést více stresu, než užitku. Překvapilo mě to proto, protože sama mám se suchým lednem tu nejlepší zkušenost a doporučila bych to vlastně úplně každému.
Poprvé mě do suchého ledna "navezla" moje sestra minulý rok. Je zajímavé, že ač žijeme každá na opačné straně planety, často přicházíme nezávisle na sobě se stejnými nebo podobnými nápady a řešíme podobné věci. Obě jsme měly od v posledních letech spíše "pozitivní" vztah k alkoholu, prakticky každé naše setkání bylo ve znamení skleničky dobrého vína. Pro mě osobně byla moje konzumace alkoholu asi poslední věc, kterou jsem ve svém stravování řešila. Nikdy jsem nepila moc, ale 2 deci vína jsem si dala téměř každý den... Pandemie COVID-19 mi v mé snaze o omezení konzumace alkoholu nepomohla, láhev červeného vína jsme si s mužem otevírali téměř každý den. Dlouho jsem se konejšila tím, že červené víno je přeci zdravé, ale pod tíhou vědeckých studií upozorňujících na souvislost mezi konzumací alkoholu a onkologickými diagnózami jsem si nakonec řekla, že to takhle prostě dál nejde a musím s tím něco udělat. Více o vlivu alkoholu na naše zdraví v mém nedávném článku zde.
První krok pro mě byl, že jsem si stanovila maximální počet dní v týdnu, kdy jsem pila na dva a maximální množství alkoholu při jedné konzumaci na 2 dcl. První měsíc byl nezvyk, večer jsem podvědomě měla chuť si sklenku nalít, ale měla jsem dobrý pocit, když se mi dařilo předsevzetí plnit. A věděla jsem, že v pátek nebo v neděli si budu moci svoje 2 skleničky užít. Zrovna v té době se mi ozvala sestra a pozvala mě, ať se k ní připojím k výzvě "Dry January", že se nám to ve dvou lépe "potáhne" :) Stáhly jsme si obě aplikaci "Try Dry" a začaly každý den vyplňovat, jak se nám daří v našem předsevzetí. Musím říct, že zkušenost celého suchého měsíce byla opravdu ještě jiná, než se jen snažit nepít každý den.
Co mi to celé přineslo?
Nejcennější pro mě bylo uvědomění si, co mě k pití vede. Jakmile jsem měla nutkání dát si skleničku, poctivě jsem se zamyslela nad důvodem, proč zrovna v ten den mám chuť si sklenku nalít. Zjistila jsem, že sklenička pro mě byla jak odměna za plný a produktivní den, tak útěcha při nějakém smutku. Naučila jsem se, že nutkání po chvíli přejde a skleničku mohu nahradit jiným návykem - třeba šálkem čaje. Zjistila jsem, že to jde a místo pocitu, že jsem "selhala" mám naopak dobrý pocit, že jsem to zvládla a větší odhodlání v dobrých návycích pokračovat!
Kvalitnější spánek a více energie. Zjistila jsem, že až po několika dnech bez alkoholu byl můj spánek opravdu kvalitní a hluboký a ráno jsem se budila plná energie a dobré nálady! Ač si často myslíme, že alkohol nám pomůže se uvolnit a lépe po něm usínáme, alkohol je v tomto případě naopak nepřítel kvalitního odpočinku. Lépe po něm sice usínáme (je to tedy spíše anestezie, než opravdový spánek), ale spánek je nekvalitní a neproběhnou všechny spánkové cykly tak, jak mají. Konkrétně alkohol znemožňuje proběhnutí REM fáze spánku, která je tak důležitá pro naši paměť. Při konzumaci většího množství alkoholu se po několika hodinách vzbudíme a už nemůžeme usnout. Nastává to v okamžiku, kdy tělo zmetabolizuje přijatý alkohol, který nás utlumil, tělo se nastartuje a touží po další dávce drogy...(ano, alkohol je droga a dokonce se dá klasifikovat jako tzv. droga tvrdá).
Lepší psychická pohoda. Toho, že jsem vyrovnanější a mám klidnější nervy jsem si také všimla až po několika dnech. O to více jsem vnímala, když jsem suchý leden ukončila, že moje nervozita je opravdu vyšší den i dva dny po konzumaci alkoholu. Alkohol totiž způsobí vyplavení velkého množství dopaminu do našeho krevního řečiště, navodí pocit dobré nálady a uvolnění, ale o to horší je potom stav, když alkohol zmetabolizujeme. Mozek touží po další dávce dopaminu a když ho nedostává, cítíme se nervózní a úzkostliví. V angličtině se pro tento stav vžil termín "hangxiety" spojením termínů hangover ("opice") a anxiety (úzkost). A zdaleka to není jen po konzumaci velkého množství alkoholu, osobně mi stačí i 1-2 skleničky a už jsem to na sobě cítila.
Úbytek váhy. Ač jsem se o to nijak produktivně nesnažila (naopak jsem měla větší nutkání jíst sladké), za měsíc bez alkoholu jsem zhubla 2 kg. To bylo milé překvapení! Později jsem zjistila, proč tomu tak je. Naše tělo totiž neumí alkohol přeměnit na tuk, který by si schovalo na později, alkohol má tedy v metabolickém přepracování přednost. To znamená, že dokud naše tělo metabolizuje alkohol, všechny ostatní živiny, které přijímáme, si tělo uloží. Když si dáme k večeři 1-2 sklenky vína, tak místo toho, aby naše tělo ve spánku "spálilo" večeři, pálí alkohol a večeři si nechá "na horší časy" v podobě tukových polštářků. Není to tedy jen samotná kalorická hodnota alkoholu, která je problematická, je to především fakt, že metabolismus ostatních živin se v ten okamžik prostě zastaví. No a v neposlední řadě alkohol má vliv i na místo, kam si naše tělo tuky ukládá. Bylo prokázáno, že alkohol vede k vyššímu ukládání tzv. útrobního tuku, tedy toho nebezpečného tuku, který obaluje naše orgány, zvyšuje zánět v těle produkcí zánětlivých faktorů (cytokinů) a zvyšuje tak riziko mnoha chronických onemocnění.
Když suchý leden skončil, vrátila jsem se sice ke konzumaci alkoholu, ale můj přístup se opravdu hodně změnil. Stala jsem se mnohem uvědomělejším konzumentem, i nadále používám aplikaci "Try Dry", zapisuji si, kdy a kolik alkoholu piju, plánuji si, kdy si skleničku dám a ostatní dny abstinuji. Poslední měsíce se mi daří pít v průměru 4-5 krát do měsíce, což považuji za úspěch :) Letos jsem si suchý leden zopakovala a všem bych to doporučila. Nemusí to být ani leden, ani únor, zkuste si dát na zkoušku měsíc od alkoholu pauzu a uvidíte, že se budete cítit opravdu lépe a vaše tělo vám za šanci na regeneraci poděkuje!
Comentarios