Už dlouho jsem měla v úmyslu napsat článek na téma mikrobiom, ale toto dnes populární téma je opravdu tak obsáhlé, že jsem se toho vždycky zalekla a radši zvolila jiné…Mám totiž vždy problém najít takovou úroveň detailu, abyste se dozvěděli něco nového a přitom nebyli zahlceni zbytečnými technikáliemi…Tak snad se mi to dnes konečně povede…
Jak jistě dávno víte, v našem těle zdaleka nejsme sami :) Respektive ono to vlastně ani není jen naše tělo, naše buňky jsou dokonce v našem těle v menšině! Na každou z našich asi 30ti triliónů buněk připadá 1.3 buňky mikrobiální, takže my jsme vlastně víc mikroby než lidi…
Pojem mikrobiom potom označuje komunitu bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů, která se nachází na určitém místě našeho těla. Určitě nejčastěji si představíme komunitu mikroorganismů v našem střevě, ale mikrobiom se vlastně nachází skoro všude. Určitě ho najdeme na naší pokožce, v dutině ústní, v našich dýchacích cestách, v urogenitálním traktu, ale někteří vědci už dnes tvrdí, že vlastně každý orgán v našem těle má nějaký svůj mikrobiom a idea absolutní "sterility" například i našeho mozku je jen iluze. Tak uvidíme, kam se věda ve zkoumání našich různých "mikrobiomů" dostane.
V tomto článku se budu zabývat především tím mikrobiomem, který sídlí v našem střevě a má dalekosáhlý význam pro naše zdraví a celkovou pohodu. On totiž zdravý mikrobiom neznamená jen "spokojené bříško" a dobré trávení, ale má kritický význam pro správné fungování našeho imunitního systému, pro naši duševní pohodu i správné fungování našeho metabolismu. Tak pojďme na to!
Střevní mikrobiom: Symfonie rozmanitosti
V našem trávicím traktu se nachází rušná metropole mikroorganismů. Asi tři čtvrtiny mikroorganismů, které hostíme, jsme získali od našich maminek (alespoň to platí pro jedince, kteří přišli na svět přirozenou cestou a nikoliv císařským řezem). Dále ale do sebe dostáváme mikroby s každým soustem, které spolkneme (asi milion mikrobů na 1 gram potravy!) a naše strava má také ohromný efekt na typ mikrobů, které naše střevo nazývá domovem. Každá domácnost má rovněž svoje specifické mikrobiální prostředí. Velké rozdíly například najdeme mezi domácnostmi, kde žijí s lidmi domácí mazlíčci v porovnání s domácnostmi, kde nežijí. Víme také, že lidé, kteří žijí na venkově a pracují na zahradě mají bohatší mikrobiom než lidé, kteří žijí ve městech.
Právě rozmanitost mikrobiomu je klíčový parametr, podle kterého hodnotíme, zda je daný mikrobiom "zdravý" či nikoliv. Dnes už například víme, že dodržování striktní hygieny kolem miminka a malých dětí nevede spolehlivě k lepšímu zdraví, ba naopak, děti, které si hrají v bahně a občas něco strčí do pusy, mají "bohatší" mikrobiom a prokazatelně méně alergií a jiných autoimunitních onemocnění, než děti, které jsou udržovány v úzkostlivě čistém prostředí (tzv. "hygienická hypotéza" původu autoimunitních onemocnění).
Když vědci pátrali po tom, jak vypadal mikrobiom u tradičních populací "lovců a sběračů", zkoumali jeden z posledních z takto tradičně žijících kmenů, a to Hadza kmen ze severní Tanzánie. Zjistili při tom, že mikrobiom takto tradičně žijícího člověka obsahuje asi 730 unikátních kmenů mikroorganismů, oproti asi 270ti u průměrného Kaliforňana. Moderní způsob života tedy evidentně našemu mikrobiomu neprospívá, minimálně pokud měřeno jeho diverzitou. Co to ale znamená je i to, že některé kmeny bakterií, které dříve běžně osidlovaly trávicí trakt tradičního člověka, postupně vymírají a možná se už nikdy do našich trávicích traktů nevrátí.
Složení mikrobiomu ale neovlivňuje jen naše prostředí, způsob života a strava, vědci přišli na to, že střevní mikrobiom se mění i s věkem a starší lidé mají ve střevě méně zdraví prospěšných mikroorganismů a naopak vyšší zastoupení mikroorganismů, které jsou dávány do souvislosti s výskytem některých chronických onemocnění, jako diabetes 2.typu nebo kardiovaskulární onemocnění. Zjistili, že stárnutí samo o sobě je původcem těchto změn, nikoliv onemocnění či medikace. Otevírá se tedy zajímavá oblast zkoumání a možná dojdeme k tomu, že cílená péče o náš mikrobiom a podpora jeho "mladého složení" může pomoci zpomalit stárnutí našeho organismu?
Střevo jako druhý mozek?
Možná už jste slyšeli, že se o našich střevech mluví jako o našem druhém "mozku" a opravdu, naše střeva s naším mozkem komunikují velice čile, prostřednictvím husté sítě neuronů. Zažívací trakt je regulován vlastní nervovou soustavou (enterický nervový systém - součást našeho autonomního nervového systému) a obsahuje stejný počet neuronů, jako celá naše mícha - zhruba 500 miliónů! Angličtina používá sousloví "gut feeling" nebo "going with your gut", což volně přeloženo znamená "břišní pocit", "rozhodnout se dle pocitu v břiše", což výstižně popisuje, jak naše břicho reaguje na nejrůznější podněty a dává nám najevo, co si o nich myslí.
Dalším důvodem, proč střevo nazvat druhým mozkem je fakt, že naše střevo je plodným producentem mnoha neurotransmiterů (látek, které regulují náš nervový systém) a hormonů, které ovlivňují naši náladu a duševní zdraví. Věděli jste například, že více než 90% serotoninu, často nazývaného "hormonem štěstí", je syntetizováno ve střevech a hraje klíčovou roli v regulaci nálady, spánku a chuti k jídlu? Podobně i kyselina gama-aminomáselná (GABA), neurotransmiter známý svými uklidňujícími účinky, je rovněž syntetizována některými střevními bakteriemi. Narušení střevního mikrobiomu je spojováno se změnami hladin serotoninu a GABA, což přispívá k poruchám nálady (až k úzkostným a depresivním poruchám) a obecně snižuje naši schopnost se vyrovnávat se stresem.
Stres - nepřítel zdravého mikrobiomu
To, že má stres negativní vliv na naše zažívání asi tušíme všichni. V rámci stresové reakce a aktivace odpovědi "bojuj nebo uteč" jsou totiž všechny "nadbytečné funkce" v našem těle utlumeny a tam evolučně patří i naše zažívání. Proto ve stresu často trpíme různými zažívacími problémy, což může v extrémních případech vést až například k syndromu dráždivého tračníku.
Věděli jste ale, že stres má významný vliv na náš mikrobiom? Hlavně tedy pokud se jedná o stres chronický. Hormon kortizol, který se nám ve stresu vyplavuje, totiž negativně působí na složení našeho mikrobiomu, snižuje jeho rozmanitost a rovnováhu střevních bakterií (stav označovaný jako dysbióza) a může vést až ke zhoršení funkce střevní bariéry a zvýšené střevní propustnosti.
Vzhledem k tomu, že ve střevě se rodí neurotransmitery jako serotonin a GABA (jak jsme si řekli v předchozím odstavci), které mají tu moc "vypínat" efekt kortizolu a snižovat stres, tak zhoršená funkce mikrobiomu vlivem stresu nám vytváří takový začarovaný kruh.
"Děravé střevo"?
Syndrom "děravého střeva" (anglicky "leaky gut syndrome" nebo lékařsky "intestinal hyperpermeability"), si v poslední době získává velkou pozornost v oblasti péče o zdraví, především díky dnes populární "funkční medicíně".
A co to tedy znamená? Nejdříve si musíme uvědomit, že naše střevo a vlastně celý trávicí trakt je prakticky "vně" našeho těla - od dutiny ústní až po konečník je osídlený mikroby a patogeny, které ve zbytku těla určitě nechceme. Jakékoliv narušení této bariéry nás může ohrozit na životě (protržení střeva nebo např. prasknutí apendixu) způsobením celkové sepse. V případě zvýšené střevní propustnosti se nejedná o takto akutní stav, ale přesto se do našeho těla dostávají nejrůznější mikroby, toxiny a patogeny, což způsobuje systémový zánět, vyčerpává náš imunitní systém a může vést k mnoha chronickým diagnózám. A právě zdravý mikrobiom a dostatečné zastoupení přátelských bakterií nám zaručí správné fungování střevní bariéry.
Mastné kyseliny s krátkým řetězcem: Zlaté střevní palivo
Když naše bakterie "krmíme" vhodnou stravou s dostatečným množstvím vlákniny, odvděčí se nám tím, že produkují některé zdraví prospěšné vedlejší produkty, konkrétně mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), jako třeba butyrát, acetát a propionát.
Zejména butyrát je proslulý svými nesčetnými pozitivními zdravotními účinky. Slouží jako primární zdroj energie pro buňky vystýlající tlusté střevo, podporuje integritu střevní bariéry a má protizánětlivé účinky. Kromě toho hraje butyrát zásadní roli při regulaci genové exprese a ovlivňuje funkci imunitního systému.
Tipy pro zdravý mikrobiom
Uf, teorie bylo asi pro tentokrát dost (a mnoho zajímavého se mi sem ani nevešlo…ale třeba příště) - co teda prakticky pro zdravé střevo dělat?
Rozhodně upřednostňujte stravu bohatou na vlákninu: luštěniny, komplexní obiloviny, ovoce a zeleninu
Pravidelně zařazujte fermentované potraviny (kysané a fermentované výrobky, kombucha, tempeh atd.)
Vyhněte se konzumaci umělých sladidel - prokazatelně narušují střevní bariéru a vedou ke zvýšené střevní propustnosti
Vyhněte se průmyslově vysoce zpracovaným potravinám obsahující emulgátory, konzervanty atd. Pokud nějaký konzervant potlačuje mikrobiální růst, aby vám potravina vydržela 3 měsíce ve špajzu, co asi udělá s vaším mikrobiomem?
Pozor na přebytek cukru a jednoduchých sacharidů
Pokud je to možné, minimalizujte užívání antibiotik, užívejte jen v případě, že je to opravdu nutné a po tu nejkratší možnou dobu
Vyhněte se alkoholu, který nejen že narušuje střevní bariéru, ale narušuje i správnou produkci prospěšných neurotransmiterů, které nám pomáhají zvládat stres - a chronický stres, jak víme, je zabiják mikrobiomu
Probiotika vám úplně nedoporučím (možná pouze po užívání antibiotik), ale je to oblast, kterou ještě nemám řádně nastudovanou, možná v budoucnu změním názor
Co říct závěrem? Zdravá střeva nejsou jen otázkou zdravého zažívání, čím dál více přicházíme na to, že mohou být klíčem k dlouhodobému zdraví a duševní pohodě a možná i ke zpomalení stárnutí.
Dnes toho stále víme ještě poměrně málo (například nevíme, jak takový "ideální mikrobiom" vlastně vypadá), ale už na základě toho mála, co víme, tušíme, že modulace našeho mikrobiomu bude do budoucna součástí terapeutické léčby mnoha onemocnění.
Comments